REFERENCE
Natálka, 11 let:
Natálka Aujezdská v 5ti letech díky pozdnímu rozpoznání příznaků tumoru na mozku přišla o zrakové nervy, nyní má zbytkový zrak na pravém oku s diagnosou praktická slepota. Je plně integrována do školní výuky na základní škole v Českých Budějovicích. Bez pedagogické asistentky a podkladů, knih v Braillově písmu, které jsou totožné s učebnicemi a podklady ostatních žáků by integrace ztrácela význam. Natálku při výuce velmi motivují hmatové dvojrozměrné obrázky, které jsou součástí učebnic vyrobené v nakladatelství Orbis Tactus. Jelikož jsou však tyto učebnice vyráběny na zakázku a výtvarně zpracovávány nápady výtvarnice, jsou poměrně drahé, nicméně pro děti velmi zajímavé, neboť jim přibližují skutečný svět jak ho vidíme my a je při výuce zrakově handicapovaných nepostradatelný. Děti si při výuce odpočívají tím, že odtrhnou pozornost od textu na svět kolem sebe, obrázek, Natálka má díky učebnici z Orbis Tactus možnost si odpočinout hmatem…. Velmi pozitivně hodnocená je učebnice i pro vyučující, asistenci a rodiče, neboť černotisk je přímo součástí učebnice a pro vidomé je tak kniha velmi přehledná a kontrola snadná. Pokud by vznikl fan-club nakladatelství Orbis Tactus, které učebnice vyrábí, Natálka bys stala jejím 1. fanouškem. Učebnice má natolik ráda, že si v nich listuje i doma ve volném čase.
Lucie, 9 let
Luciina maminka:
Lucie je od narození nevidomá. Ve školním roce 2009/2010 začala chodit do 1. třídy ZŠ. Byla integrována do běžného kolektivu, kde se v jedné třídě společně učí žáci1. a2. ročníku. Ředitel školy a učitel 1. ročníku ZŠ objevil v místě školy optimální pedagogickou asistentku, která svým naturelem Lucce velice vyhovuje a nadšením pro práci ji značně motivuje. Přechod ze školky do školy byl pro Lucii hladký a její radostná očekávání škola nezklamala. První půlrok věnoval pedagogický sbor množství času z osobního volna diskusím a činnostem, díky nimž se výuka Lucie zdokonalovala a zjednodušovala. Paní asistentka k tomu navíc doma vyráběla plastické obrázky pro výuku. Slabikář s množstvím hmatových obrázků, výuce prospěl. Lucie si ho ráda „prohlížela". První třídu dokončila se samými jedničkami. Letos chodí do druhé třídy a entuziazmus ji neopouští.
Josefína, 15 let
Josefínina maminka:
Josefínka je prvním rokem na osmiletém gymnáziu. Obavy ze změny byly veliké, ovšem integrace se velice daří, a to nejen díky perfektní práci nové asistentky a ochotě pedagogů. Důležitou součástí jsou právě učebnice a do počítače přepsané pracovní sešity, které Josefíně umožní držet tempo s ostatními žáky. Přála bych vám vidět její údiv a nadšení s každou novou učebnicí, kde zkoumá hmatové obrázky a tím snáze chápe zadání. Tempo na gymnáziu je poněkud rychlejší než v běžné základní škole a já si neumím představit Josefíninu práci bez těchto kvalitních učebnic. Myslím si, že vzhledem k tempu výuky by Josefka např. anglický a německý jazyk bez těchto učebnic jen těžko zvládala. Údiv však není pouze na straně Josefíny. I profesoři na gymnáziu jsou překvapeni, jak snadná může být integrace, když mohou kdykoli zkontrolovat zadanou práci, protože všechny učebnice mají černotiskový podtisk. Ještě jednou veliké díky za to, že umožňujete mé Josefínce, aby dělala to, co si přeje – studovat na gymnáziu. Přeji vám hodně radosti z vaší činnosti a spoustu spokojených rodičů a hlavně dětí.
Iva, 1. třída
Naše dcera Iva je integrována v první třídě běžné základní školy. Učebnice z dílny Orbis Tactus jsou přesným opisem konkrétních učebnic, které používají ostatní vidomé děti ve třídě a umožňují tedy Ivě normálně se zapojit do práce v hodině. Iva má takto možnost pracovat v hodině souběžně s ostatními vidomými spolužáky, plnit stejné úkoly a počítat shodné příklady, protože texty v učebnicích jsou naprosto shodné. Shodnost učebnic všech žáků ve třídě je jistě velkým přínosem také pro pedagoga, který s třídou pracuje. Tento může Ivu v hodině kdykoliv vyvolat např. ve čtení a Iva má vždy k dispozici stejný text (včetně obrázků), jako zbytek třídy. Příjemným bonusem je i to, že asistent pedagoga nemusí přepisovat tolik textu, kolik by přepisoval v případě rozdílných učebnic a může se věnovat práci s dítětem nebo přípravě jiných pomůcek. Zkrátka skutečnost, že integrovaný žák může pracovat podle stejných (a krásných!) učebnic, jako zbytek třídy je jedním z nejdůležitějších bodů celého smyslu integrace. Knížky jsou opravdu moc krásné, že se líbí i ostatním dětem ve třídě, že se na ně chodí za Ivou do lavice koukat a tak se Iva dostane i ke komunikaci s ostatními...